V roce 2017 se teprve sedmadvacetiletá mexická architekta Aranza de Ariño pustila do odvážného projektu. Její betonový domek s půdorysem pouhých 26 metrů čtverečních zasadila do divoké krajiny poblíž města Puerto Escondido, které je vyhlášené surfováním. Tehdejší studentka architektury dostala za úkol navrhnout víkendový domek na zalesněném pozemku.
Betonový stůl vede z kuchyně až na venkovní terasu.
Inspiraci našla v knize
Prvotní myšlenka na domek se sedlovou střechou objevila de Ariño v novele amerického autora Henryho Davida Thoreaua, kde popisoval svůj útěk do divočiny a život na samotě. Na základě této poetiky se rozhodla architektka navrhnout skromný domek, s jednoduchou siluetou, jasnými geometrickými tvary, který bude působit jako tajný úkryt.
Veškeré úložné prostory jsou šikovně schované, aby nenarušovaly čistotu designu.
V dialogu s přírodou
Do domku se dostanete pouze pěšky po klikaté cestě. Robustní stavba je z litého betonu. V jedné části budovy je mezipatro s ložnicí, zatímco protější strana má po celé ploše otevírací okenice, které zcela propojují vnitřní a vnější prostor. Jediným zcela uzavřeným prostorem, který nabízí potřebné soukromí je jednoduchá koupelna schovaná pod spacím patrem. K propojení přispívá také 5,5 metrů dlouhý stůl, který z kuchyně vede až na venkovní terasu a vytváří tak působivý dialog mezi člověkem a přírodou.
Koupelna je v jednoduchém dekoru. Je tu pohodlný sprchový kout, umyvadlo a záchod.
Kromě dřevěných okenic není interiér domu nijak chráněný před vnějšími vlivy a všemožným hmyzem. Musíte tak počítat i s nezvanými hosty.
Úložné prostory jsou schované pod schodištěm. Jiný nábytek tu nenajdete.
Foto: Camila Cossio, Edmund Sumner
