Blogerka Monika o své zahradě: Čím jsem starší, tím víc mě to táhne ven

Vlastní šikovnost a výtvarný talent umožňují Monice realizovat nápady, které jsou originální a přitom nezatíží peněženku. Protkaný je jimi její dům v Mělníku z počátku 20. století i navazující zahrada na podlouhlém pozemku. Blogerka ji navrhla do posledního centimetru a sama ji i osázela. „K současné podobě jsem došla skrz četné pokusy a omyly. Třeba stromy jsou moc blízko plotu a nakukují k sousedům.“ Ti naštěstí neprotestují, a tak sakura, každé jaro vyšňořená stovkami květů, nebo javor s nádhernými listy nemusejí jít k zemi.

Po trávníku s původním betonovým dlážděním bloudí stíny kudrnaté vrby Matsudovy a temně purpurového myrobalánu. V jeho dosahu na poledním slunci září stříbřitě plstnatá hlošina úzkolistá alias planý olivovník. „Nedokážu odolat kávě z moka konvičky a vůni rozkvetlé hlošiny,“ přiznává někdejší restaurátorka gobelínů a dodává: Čím jsem starší, tím víc mě to táhne ven. Cítit se šťastně je pro mě snadné, stačí strávit pár minut mezi květinami, natíráním nebo s rukama v hlíně.“ Když blogerka zrovna něco nekutí nebo není ve škole, kde učí výtvarnou výchovu, pořádá květinové workshopy ve svém ateliéru s výhledem do bujné zeleně, který se v paměti otiskne jako milý obrázek.