V řadovce postavené v roce 1978 nám prozradila recept na dokonale útulný domov

Klasická švédská řadovka byla postavená v roce 1978 a je vcelku skromně řešená. 140 metrů čtverečních je zcela dostačující prosor pro pětařicetilou Josefine Gunhamre, jejího muže Rikarda a psa Buddyho. „Když jsme dům v roce 2013 koupili, byl v dobrém stavu. V 80. letech zde pobýval architekt, který se rozhodl obývací pokoj rozšířit a tak udělal dřevěnou přístavbu směrem do zahrady. Dnes je zde posezení s krbem a podkrovím na spaní,“ popisuje Josefine.

Přístavbu, která domek rozšířila o pohodlný obývací prostor, si manželé nemohou vynachválit.

Tradice i moderní design

V interiéru domu je patrné, že zde bydlí lidé, kterým na estetice záleží. A není to náhoda! Josefine s Rikardem vlastní malou rodinnou firmu, která se zabývá grafickým designem. Josefine je kromě toho také ilustrátorka. Jejich domek najdeme v malé osadě Valbo u městečka Gävle, asi 16 km od švédského Stockholmu. „Užíváme si klidu, protože bydlíme téměř v divočině a za naším pozemkem jsou už jen stromy a potok,“ pochvaluje si Josefine. 

Josefine se živí jako grafička a ilustrátorka. Potrpí si na zajímavý design a veškeré tapety v domě nejen sama vybrala, ale také přilepila.

Práce se nebojí

Postupem času se manželé rozhodli k menším i větším opravám. Nejvíc času i peněz jim zabrala rekonstrukce kuchyně. „Veškeré renovace jsme provedli sami. Kromě kuchyně jsme se pustili také do výměny podlah, nové výmalby stěn a také tapetování. V obývacím pokoji jsme vyrobili dlouhou knihovnu, protože jsme potřebovali něco přesně na míru. Moc nás baví, dělat věci společně. A pořád máme spoustu nápadů!“ 

Kuchyň potřebovala větší opravy, ale všechno to manželé zvládli sami.

Barva stěn se pravidelně mění

Výrazným dekorativním prvkem jsou zajímavé obrazy, které manželé podědili, nebo pořídili na cestách. „Něco jsem pořídila i v Ikea, ale některé kousky nábytku jsou z designových studií. Ráda věci míchám, aby vzniklo něco nového a našeho. Myslím, že interiér časem ještě dozná změn. Baví mě, co dokáže udělat třeba jen pouhé vymalování.“ Na co nedá Josefine dopustit je zelená barva v kombinaci s dřevěnými prvky a zemitými tóny. Vedle toho si útulný domov neumí představit bez pohodlných pohovek a nadýchaných polštářů. 
 

Obrazy manželé podědili po příbuzných, nebo si přivezli na památku z cest. 

Zelená barva je Josefiny oblíbená a moc ráda ji kombinuje s přírodními materiály. 

Domku neschází pohodlná dřevěná terasa s příjemným posezením. 

Za zahradou začíná opravdová severská divočina.