Bývalý koloniál v dělnické osadě vstal z popela a proměnil se v místo setkávání sousedů

Vdechli místu nový život a díky citlivému a přitom inovativnímu přístupu architektů se teď mají místní kde setkávat. A zbyl prostor i pro kavárnu! Buďánka postavili na místě bývalé vinice mezi lety 1800–1840 dělnící z blízkého pískovcového lomu. Bydleli v ní pak i mnozí dělníci Tatry Smíchov, břevnovské cihelny a další. Spisovatel Jakub Arbes, který tudy na svých procházkách často procházel, zmiňuje osadu v několika svých knihách. V romanetech Rváč a Můj přítel - vrah ji popisuje jako romantické místo, kde žili chudí řemeslníci i košířská galérka. Před 1. světovou válkou začal úpadek Buďánek po zavření části lomu. Za 2. světové války měly jednotky SS kryt ve sklepě místního hostince. Na přelomu 70. a 80. let bydlel na Buďánkách i Svatopluk Karásek, v jeho domě zkoušela skupina Plastic People of the Universe a scházeli se tu disidenti

V 80.letech bylo rozhodnuto o demolici a výstavbě panelových domů. Většina z 20 domků byla státem vykoupena a začala éra devastace. V roce 1991 sice byla kolonie vyhlášena památkovou zónou, ale Buďánka se pozvolna rozpadaly. V roce 2006 však založili lidé z okolí občanské sdružení, které postupně nastartovalo kroky, směřující k záchraně tohoto unikátního místa. Byla uspořádána soutěž na realizaci komunitního centra lokality, umístěného v bývalém obchodu s koloniálním zbožím a před třemi lety byl Koloniál skutečně zrekonstruován podle návrhu architektonického studia Lennox architekti. Pojďte se podívat, jak se jim podařilo překlenout most mezi minulostí a přítomností a jak vrátili na Buďánka život!

Foto: Kristýna Dvořáková pro Lennox architekti, autory rekonstrukce jsou Ing. Arch. Markéta Smrčková a Tomáš Starý