Přejít k hlavnímu obsahu
Marianne Bydlení Objednat >
Marianne Venkov & styl Objednat >
Lidé a místa

Polínko za polínkem

Za každým zvířátkem je většinou na začátku jednoduchá skica.

Na začátku stojí jednoduchá skica a pak už tvůrce inspiruje samotný kus dřeva. Pol Eno ve vás probudí chuť si znovu hrát.

Terezie Benoni | 17. 03. 2020

Dřevěná zvířátka si zamilují nejen děti, ale poslouží i jako zajímavá dekorace. Vznikají přitom z čiré radost z tvoření a recyklovaného materiálu. Na jejich příběh jsme se ptali Štěpána Kadlece, spoluzakladatele značky Pol Eno.

Kde vůbec vznikl nápad na výrobu dřevěných zvířátek?

První Pol Eno vzniklo nejdříve na papíře, jako malý obrázek. Byl to jelen, hodně zjednodušený, jen takový oblázek s parožím. Nakreslila ho Andrea Tůmová, architektka a maminka tehdy malé holčičky. Pro ni pak vyrobila i prvního jelínka ze dřeva, a časem dvě další zvířátka, velblouda a nosorožce. Myslím, že tomu bude už tak deset let. Jinak lokálně jsou Pol Ena doma v Jizerských horách. Dílny máme v Jablonci nad Nisou a v Janově.

Kdo všechno za značkou Poleno stojí?

Jsme tři. Andrea je autorkou nápadu a té charakteristické výtvarné zkratky. Pol Eno tvoří stále hlavně pro radost, ráda experimentuje, hledá nové tvary, a vymýšlí k figurkám snové příběhy. Pak jsem to já, Štěpán. S Andreou jsme se dali dohromady zhruba před sedmi lety, kdy chtěla vyzkoušet, jestli by se dala zvířátka prodávat. Tehdy vlastně vzniklo Pol Eno jako značka. Teď se tedy starám o výrobu ve větším počtu, účasti na prodejních akcích, komunikaci s obchody atakdále. Takhle více „do světa“ fungujeme zhruba poslední dva roky. Ale i pro mě je to stále více zábava nežli práce. A pak je tu Tomáš Tesař, taková dobrá duše Pol Ena, která nám pomáhá se vším možným, a hlavně s ním sdílíme dílnu. Nejsme ale žádná firma, jsme spíš takové volné sdružení lidí, kteří mají rádi dřevo a práci rukama.

Každé zvířátko má nějaký svůj typický „atribut“, a ten často tvoří právě ušité ocásky, rohy a ouška.

Každé zvířátko má nějaký svůj typický „atribut“, a ten často tvoří právě ušité ocásky, rohy a ouška. 

Jak je jejich výroba náročná?

Náročná je dost, proto se to také nedá dělat jako jediná práce, to by se člověk zničil. Každé zvířátko je originální kus, všechno je to ruční práce. I krabičky většinou tvoříme zvířátkům na míru. Děláme si vlastně úplně všechno, a to je na tom bezva, je to hodně různorodé.

Děláte si předem grafický návrh, nebo se necháváte inspirovat samotným dřevem?

Za každým zvířátkem je většinou na začátku jednoduchá skica, na které hledáme tu základní zkratku. Ale dřevo je samozřejmě materiál úžasně inspirující, takže chodíme po dílně, bereme polínko za polínkem a přemýšlíme, jaké zvířátko se v něm ukrývá. Někdy se může ještě v průběhu výroby záměr změnit. Používáme totiž všemožné dřevo z různých zdrojů, často „odpadové“, plné kazů a vad, které ale pro nás mají svoji krásu. Ta je ale často skrytá a objeví se až v průběhu tvoření.

S jakými dalšími materiály dřevo kombinujete?

Hlavně s textilem. Každé zvířátko má nějaký svůj typický „atribut“, a ten často tvoří právě ušité ocásky, rohy a ouška. Některé v sobě mají ukrytou třeba rolničku, korálky nebo kamínek, a to pak zvoní, zpívají anebo jim tluče srdíčko. Umíme taky magnetická Pol Ena.

Magnetická prasátka si děti zamilují. 

Magnetická prasátka si děti zamilují. 

Jsou zvířátka určené k hraní, nebo jde spíš o dekoraci?

Nejsou to certifikované hračky ale výtvarné objekty. Teoreticky by být mohly, ale ztratily by spoustu ze svého kouzla. Třeba by nemohly být vyrobené ze starého nábytku nebo ze stromu pokáceného na zahradě, a to by byla škoda. Ale snažíme se je vyrábět co nejbezpečnější dle našeho svědomí. Samozřejmě jsou některá zvířátka pro děti vhodnější, třeba zajíčci. A jelena si většinou kupují rodiče pro sebe, na krásu. Ale obecně jsou to zvířátka hravá, vyvolávají úsměv a touhu trochu blbnout.

Jaký druh dřeva používáte?

Používáme různé dřeviny, hlavně lokální, výjimečně nějakou exotiku. Máme ho z různých zdrojů, zachraňujeme hezká polínka na zátop, sbíráme větve v lese, truhláři nám dávají odřezky a kazový materiál, využíváme i starý neopravitelný nábytek.

Kapitán Achab a jeho bílá velryba. 

Kapitán Achab a jeho bílá velryba. 

Co ve vaší nabídce najdeme a co dalšího plánujete?

Žádnou stálou nabídku úplně nemáme, některá zvířátka pravda děláme často, protože je lidé mají rádi, ale tvoříme hlavně podle své nálady a nápadu, a podle dřeva. V současnosti nás hodně baví magnetická zvířátka, a pak větší ucelenější skupinky nebo dvojice, malý a velký. Andrea také začala vytvářet lidské postavičky, možná bude v budoucnu pol ení pohádka.

Kde se s vašimi výrobky můžeme potkat naživo?

Potkat nás občas můžete na různých design marketech v Praze i u nás na severu. A spolupracujeme i s obchody, naše zvířátka najdete v liberecké HRSTI, v Praze pak v Tvorbě a v Kampa Design Store, v Brně v Milu, a nově také v Chebu v Miniart.

Divoký kůň
Nosorožci. 
Husa a magnetičtí zajíčci. 
Za každým zvířátkem je většinou na začátku jednoduchá skica.