Příběh kluka s plakáty

Staré obaly od VHS, grafika z 90. let nebo i hudba z této doby. Mimojiné i tím se inspiruje český designér při tvorbě svých plakátů. „Inspirují mě staré věci, především z osmdesátek a devadesátek. A taky mě baví cokoli od Bauhaus školy," popisuje designér.

Jak jste se dostal k designu?

Ke grafice jsem se dostal takovou zvláštní oklikou přes video. Jako teenager jsem dělal pro zábavu videa a v době úplných začátků Youtube, bez Facebooku nebo Instagramu, jsem potřeboval někde ta svoje umělecká díla vystavit. Ve frontpagi (pro pamětníky) jsem si nějak udělal primitivní stránky. Od té doby se grafice více či méně věnuji dodnes. 

Odkud pocházíte?

Narodil jsem se v Praze. Vyrostl jsem na Jižním městě, chcete-li ve městě snů. Chvíli jsem studoval a žil v Písku, pak se do Prahy zase vrátil a teď už půl roku žiju s mou nastávající v Amsterdamu. 

Vždy jste se zajímal o plakáty? Kde přišel nápad navrhovat vlastní plakáty?

Než jsem začal dělat PosterLad plakáty, udělal jsem jen pár plakátů v rámci nějakých melouchů pro klienty nebo kamarády, mj. například pro, jednu dobu velmi populární, hudební skupinu Luštěla. Zajímalo by mě, kde je jí konec. Asi nezvládly velký svět showbyznysu a rozhádaly se.  Dělat „něco svého“ jsem chtěl už dlouho, vždycky se ale našlo něco důležitějšího, nějaká neodkladná práce pro klienty, něco s větší prioritou. Jinými slovy jsem byl líný jako veš a nechtělo se mi udělat nic navíc. Jednou jsem ale udělal z nudy plakát a postnul to bez většího přemýšlení na Instagram. Všichni známe ten pocit, když vám začnou naskakovat lajky. Pro mě ale asi bylo nejdůležitější, že se to vůbec někomu líbí, a tak jsem v tom pokračoval.

Plakátům sluší jednoduché černé rámy. 

Plakátům sluší jednoduché černé rámy. 
 

Kde berete inspiraci?

Snažím se inspirovat kudy chodím. Sem tam si vyfotím, když se mi někde líbí nějaká barva, textura nebo kompozice, a to ať už jde o nějakou grafiku, lustr nebo nápis na domě. Na Pinterestu i Instagramu člověk najde moře inspirace, musí jen zadat to správné klíčové slovo. V počítači mám velkou sbírku různých fotek a obrázků, popř. grafik jiných designerů, na které občas kouknu a většinou mě díky tomu něco napadne. Často ale jen začnu něco skládat vedle sebe a něco z toho vznikne.
 Obecně mě hodně baví grafika věcí z 80. a 90. let. Plakátů inspirovaných obaly od VHS jsem už udělal víc, než je zdrávo. Asi bych také měl zmínit Bauhaus školu – všechny nějaké vizuální výstupy z této doby jsou pastvou pro mé oči, a to ať už jde o grafiku, architekturu nebo design nábytku. 

Který je váš oblíbený?

Nemám žádný oblíbený. Z některých mám větší radost než z ostatních, protože se mi v nich třeba povedlo něco nového, nebo jsem v nich pak našel něco, co jsem vůbec nezamýšlel, ale jeden konkrétní oblíbený není. Zároveň je spousta plakátů, které úplně rád nemám a nejsem úplně šťastný, že mi kazí feed. V určitou chvíli jsem ale sám sobě slíbil, že nebudu nic mazat. A jelikož plakáty už nějakou dobu čísluji, lidem trpícím lehčí či silnější formou obsesivně kompulzivní poruchy by také asi vadilo, že najednou nějaké číslo v řadě chybí. Ano, jsem jeden z nich. 

Vzpomínáte si na „zlatá devadesátá“? Není divu. Právě zde se designér často inspiruje. 

Je možné udělat grafiku vybraného plakátu na plátno. Takový obraz je možný mít od každého designu jen jeden.
 

Do jak pojatých interiérů se podle Vás hodí?

Těžko říct. Řekl bych, že se většina mých plakátů hodí do černého rámu nebo na plátno na jakoukoli bílou zeď. Úplně si neumím představit, že by nějaký z nich visel na populární meruňkové nebo pizzeriově červené. Proti gustu ale…

Dají se koupit a je jejich počet nějak omezený?

Plakáty se dají koupit na mých stránkách www.posterlad.cz. Co se týče plakátů jako takových, jejich počet omezený není. Je ale možnost udělat grafiku vybraného plakátu na plátno. Takový obraz je možný mít od každého designu jen jeden. Pár takových šťastných majitelů už existuje a údajně jim to změnilo život. 

Vratislava Pecka v současnosti žije v Amsterdamu. 

Za plakáty jste posbíral také různá ocenění. Která má pro vás největší význam a kde vystavujete?

Za plakáty jsem získal celou řadu ocenění, slovy dvě. To první bylo stříbrné umístění v A’Design Award & Competition 2019 v kategorii Grafika a vizuální komunikace. A to druhé bylo „Vítěz“ na German Design Award 2020 v kategorii Excellent Communications Design / Poster, Cards, Photography. Tady bych chtěl čtenáře Marianne Bydlení upozornit, že „Vítěz“ znamená v Německu druhé místo.
 Pokud vím, tak v Kongresovém centru v Praze už přes rok visí pár mých plakátů, které tam zůstaly po Czech Design Weeku 2018. Vedení Kongresového centra se tam líbily, tak jsme se domluvili, že tam chvíli ještě zůstanou. V minulosti jsem kromě zmíněného Czech Design Weeku vystavoval také na různých festivalech nebo výstavách na Slovensku, v Ekvádoru nebo USA. Jednoznačně nejúspěšnější byla ale moje výstavka v Kavárně Pelíšek v Radotíně před téměř třemi lety. Doporučuji návštěvu, dýchne to na vás dobrým filmem a kafem. Zároveň bych tímto chtěl poděkovat kurátorovi výstavy, panu Barákovi jr.

Na co se od Vás můžeme v budoucnu těšit?

Na další plakáty. Nedávno jsem vyšel ze své komfortní zóny a zkusil dělat kromě vertikálně orientovaných plakátů i ty horizontální. Každopádně bych ale rád dál zkoušel nové věci, možná se naučil techniky, které zatím neznám. Láká mě práce s 3D. 

Jak se vám žije v Amsterdamu?

V Amsterdamu to není vůbec špatné. Pár bílejch vrán, jak zpívá Ilona Csáková, jsme tu ještě neviděli, zato tu je hodně myší. Trochu mi tu schází české pivo a skupinka kumpánů z Prahy, jinak si ale Nizozemsko nemůžu vynachválit. 

 

Vratislava Pecku láká práce s 3D. 

Vratislava Pecku láká práce s 3D. 

Posterlad
Plakáty se záhy staly velikým hitem a Vratislav Pecka za ně posbíral nejedno ocenění. 

V projektu PosterLad je jistě určitý vliv Bauhausu.

V projektu PosterLad je jistě určitý vliv Bauhausu