Proměna: Když se designérka pustí do vlastní kuchyně

Když se Janka přestěhovala do staršího činžáku a uviděla světlou, ale úplně prázdnou místnost situovanou do tichého dvora, hned si nakreslila skicu, jak by měla její budoucí kuchyň vypadat. Vlastní realizaci ale, částečně i kvůli pracovnímu vytížení, nějaký čas odkládala. Jako zkušená designérka totiž dobře věděla, co chce – kuchyň, která nebude jen provizorium, protože by jí to už určitě zůstalo, a která nebude ani přehnaně drahá, protože v bytě bydlí jen v nájmu. Chtěla se tu však cítit pohodlně a příjemně. „Rozčilovalo mě už, že většinu nádobí a náčiní mám poschovávanou po krabicích a pořád je hledám. A vaření na jednovařiči taky nebyla žádná hitparáda,“ vysvětluje Janka hlavní důvody, které ji donutily proměnu kuchyně konečně realizovat.

Horní skříňky s bílým korpusem a šedými dvířky, doplněné v rohu místnosti dvěma poličkami, umístila na čelní stěnu kuchyně, kolmo ke spodním. Na rozdíl od horních ale mají bílá dvířka a černé korpusy. Tímhle malým trikem Janka opticky zkrátila protáhlou dispozici kuchyně. „V budoucnu místo polic asi postavím větší ledničku a tu stávající, zatím funkční, v řadě spodních skříněk nahradím myčkou,“ říká Janka a doplňuje: „Ráda při práci, samozřejmě i při vaření, poslouchám hudbu, ale nechtěla jsem, aby na pracovní ploše kromě spotřebičů stál další přístroj. Pořídila jsem si proto absolutní vychytávku: internetové rádio převlečené za zásuvku.“ Pod okno, kde měl původně stát menší stůl, nakonec Janka umístila korkovou lavici, takže nevelká kuchyň působí tak, jak si od začátku přála. Vzdušně a příjemně.

Foto: Petr Karšulín
Tuto proměnu jste mohli vidět v Marianne Bydlení č. 10/ 2015