Chaloupku Aničku bylo nutné přistavět. Budova z počátku minulého století, postavená z vepřovicových cihel s kamenným soklem, si vyžadovala citlivý přístup.
Výhled na zapadající slunce nad hladinou Pacifiku je jeden z hlavních motivů, který inspiroval české architekty při stavbě moderního domu respektujícího okolní krajinu.
Základní myšlenkou tohoto projektu je jednoduchost. Srdce domu tvoří jedna velká centrální místnost s vysokým stropem, kam se vejde nejen obývací pokoj, kuchyň a jídelna, ale také vzrostlý strom.
Jana Boušková, architektka interiérového studia Miramari Design, zatoužila po klidu a soukromí. Postavila dům, jehož hlavní výhodou je jednoduchost, rychlá realizace, nízká cena a minimální energetické nároky.
Uprostřed norské divočiny vyrostl dům, který maximálně ctí okolní přírodu. Jednoduchá dřevostavba odolá i těm nejkrutějším mrazům a svým obyvatelům nabízí dokonalé útočiště za jakéhokoli počasí.
Architektura, která usiluje o dokonalé propojení mezi budovou a jejím okolím, není nic nového. Nové jsou ale technologie, jak se dá této harmonie dosáhnout. Architekt Alex Nerovnya zvolil zcela nový přístup, kdy se příroda doslova zrcadlí ve fasádě budovy.
Klenby, které se dřív tak hojně v architektuře vyskytovaly, dnes téměř vymizely. Dokážou přitom definovat prostor zcela jiným způsobem, mají skvělé statické vlastnosti, odolají i ve vlhkém prostředí a milovníci kvalitní hudby ocení perfektní akustiku.
Uprostřed staré zahrady vznikl moderní rodinný dům. Cílem bylo postavit jednoduchou, lineární stavbu, která se utopí v okolní zeleni tak, aby splynula, nerušila, neprovokovala a na nic si nehrála.
Teprve když se začne stmívat a světlo z domu rozsvítí zalesněnou krajinu, stane se dům viditelným. Přes den ale díky zrcadlovým stěnám dokonale splývá s přírodou.
